Z „Malování v obýváku“ k online kurzu

Tak nějak jsem pořád přemýšlela, jak udělat, abych vedla kurzy po svém. Můj úplně první kurz byl totiž na objednávku. Byla jsem najatý lektor, který ukazoval, jak se krůček po krůčku dá kreslit a malovat na hedvábí. Nebylo to špatné. Pohodu a atmosféru dělá prostředí, ale především lidé. Dalších několik kurzů jsem dělala pro malířskou školu. Taky to šlo. Čas na tak dlouhý kurz jsem měla jen v sobotu.

Občas je to fajn vypadnout a strávit den malováním a učením. Opět záleží na tom, jaká se sejde parta. Bylo to milé, jenže doma byly děti. Bylo to milé, ale pořád jsem kurzy vedla pro někoho, pro nějakou školu, nikoliv zcela za sebe a pro sebe.

 

Malujeme v obývákuDlouho jsem chodila kolem horké kaše a hledala řešení. A tak jsem napsala koncept „Malujeme v obýváku“. Moc se mi to líbilo, ta představa působila krásně komorně a světoborně. Jenže! U nás doma to zkrátka nejde. Je zde takový ruch, že bychom se k malování ani nedostali, stačí, když si mohu s hedvábím pohrát sama.

 

A tak nakonec po objevení možností internetu jsem otevřela kurzy online

Ale jak začít, říkám si? Aby to účastníky bavilo, aby pro ně příprava nebyla příliš složitá, jak to udělat? Inu, od nápadu k realizaci zas tak dlouhá cesta být nemusí. Proto jsou na světě moje malé nenáročné kurzy popisující ty nejpraktičtější kroky k tomu jak si uzpůsobit svůj koutek na malování. Jak napnout hedvábí, jak vymyslet rám, jak navrhovat, trénovat, kreslit a posléze jak zvládnout techniku.

 

 

Rozhodně nejsem technický typ ani nemám technicky zručného manžela, proto vám nabízím co možná nejjednodušší řešení, která však fungují

Když se podíváte na mé velké hedvábné závěsy, možná neuvěříte, že vznikaly takřka na koleně. Měla jsem prehistorický rám, který se lámal, nedržel tvar a stále se pohyboval. Navíc byl krátký na mé velké plochy, proto jsem závěsy malovala postupně, a byla to často pěkně nevděčná fuška. Je to zkrátka proces, který se vyvíjí.

 

Když chcete něco dělat, nesmí vás zabrzdit to, že něco nemáte

Chcete psát a nemáte počítač? Tak pište na papír. Český malíř Jan Zrzavý chtěl vždy kreslit, jako dítě měl obrovskou představivost a potřeboval ji zaznamenat tužkou na papír. Na začátku minulého století však ani papíru nebyl dostatek, proto kreslil na okraje novin. Postupem času se dopracoval ke svým plátnům.

 

Vše je jen otázka času, kdy dosáhnete a zdokonalíte svůj pracovní koutek a jeho vybavení. Podstatné však je, abyste odkládáním práce neodložili i chuť do práce a vaši Múzu.


Stává se, že Múza spí a ne a ne se probudit. Nebojte se, způsoby probuzení existují, jsou různé a jedním z nich je pravidelné kreslení a cvičení. Neříkám, že je to bezbolestné, ale minimálně dobrý pocit za to stojí. Proto zde odkazuji na jeden budící způsob:

EBook Malujeme na hedvábí o 106 kromě cesty k návrhářské zdatnosti navíc obsahuje Knihu nápadů s hotovým vzorníkem návrhů pro malbu i kresbu a 3 Pracovní listy, v nichž si můžete vyzkoušet navrhování na vlastní pěst.

Takže jdeme na to za jakýchkoliv podmínek! Malujte a kreslete, chcete-li sami, nebo se nechte vést 🙂